Litografie v tvorbě studentů výtvarného oboru

Litografie v tvorbě studentů výtvarného oboru
středa 21. května 2003, Trmalova vila
V Rytířské ulici v Praze nám bronzová pamětní deska oznamuje, že se tu dne 6. listopadu 1771 narodil vynálezce kamenotisku Alois Senefelder. Tohoto právníka, herce a spisovatele přivedla k vynálezu litografie zajímavá náhoda. Tiskárna nedodala včas výtisk jeho nové divadelní hry. Místo honoráře to mladému autorovi vyneslo dluhy, ale také pevné rozhodnutí, že sám vynalezne novou tiskařskou techniku. Takovou, která bude dostatečně rychlá a spole-hlivá, aby mohl svá díla vydávat sám a nebyl závislý na drahém knihtisku. Po mnoha poku-sech mu zase pomohla náhoda. Na čistou desku ze solenhofenského vápence si mastným inkoustem v rychlosti poznamenal seznam prádla odeslaného do prádelny. Pak si ale všiml zajímavých vlastností kamene, který dosud používal jen na roztírání barev, a litografie byla na světě. Psal se rok 1796.
Tato grafická technika měla vždy své nadšené propagátory i odpůrce. Nejčastěji jí bylo vytýkáno, že nemá žádnou vlastní tvář. Že může vypadat jako kresba tužkou, perem, křídou nebo štětcem. Že je vždy jen "jako". Dnes už takové výtky neuslyšíme. Litografie si už dávno vydobyla své místo mezi ostatními grafickými technikami. Věnovala se jí a dodnes věnuje řada předních výtvarníků - Max Švabinský, Albín Brunovský, Vladimír Suchánek, Josef Lieser, Karel Vysušil a mnoho dalších.
Na základních uměleckých školách se litografie objevuje jen vzácně. Vyžaduje totiž náročné technické vybavení a hlavně dobrého tiskaře. Studenti ZUŠ mají to štěstí, že mohou spolupracovat s jedním z nejlepších. Petr Korbelář před patnácti lety sám navštěvoval naši školu. Mezi studenty, kterým dnes pomáhá realizovat jejich výtvarné představy, jsou i někteří jeho tehdejší spolužáci.
Litografických dílen v Praze ubývá a zájem výtvarníků o tuto techniku jako by v poslední době ochaboval. Studenti ZUŠ se jí ale věnují s nadšením, o čemž svědčí i tato výstava.
Josef Dudek
vedoucí výtvarného oboru